Jak se vyhnout nejhoršímu aneb co dělat, když vám rostliny napadnou škůdci

Mšice, svilušky, housenky, puklice, molice a další škůdci – noční můra každého pěstitele. Chřadnou vaše rostlinky? Ztrácejí vitalitu? Objevily se na nich černé nebo dokonce bílé tečky? Nevzhledné flíčky nebo nezvaní návštěvníci? Pokud jste alespoň na jednu z otázek odpověděli kladně, s největší pravděpodobností, si na vašich výpěstcích pochutnávají nejrůznější druhy otravného hmyzu a hladových škůdců. I přesto, že se může zdát situace bezvýchodná, je důležité zakročit pokud možno co nejdříve. Nečekejte na to, až si na vaší úrodě pochutnají celé kolonie hmyzáků, raději věnujte dostatek času prevenci a v případě zjištění nedostatků okamžitému zásahu. Pojďme se společně podívat, jací škůdci se mohou na vašich rostlinách objevit a jak se před nimi účinně bránit.

Mšice – tichý zabiják

Známe to všichni – světle zelená pochodující kolonie otravných škůdců ničí vše, co jí přijde „pod nohy“. Mšice si nejčastěji pochutnávají na mladých a křehkých výhoncích, květech, ale i samotných listech. Napadené části rostliny jsou pokroucené a zpravidla bývají také pokryté lepkavou směsí – medovici, kterou škůdci produkují. Pokud se u vašich rostlinek začali ve velkém objevovat mravenci, pak máte pravděpodobně co do činění i se mšicemi. Mravenci totiž rádi hodují právě na výměšcích, které mšice vylučují. Pokud nechcete vyrazit do boje s chemickými přípravky, zkuste ty na přírodní bázi. Vyzkoušet můžete také některé osvědčené rady, které říkají, že se tito škůdci nesnesou s vůní levandule či heřmánku, lichořešišnicí, kopřivou, přesličkou nebo pelyňkem.

Svilušky – milovnice tepla a sucha

Svilušky si doslova libují na světlých a teplých místech. Proto nejčastěji řádí právě uprostřed teplého léta. Škůdci se živí tekutinami z listů, které vysávají a ty pomalu chřadnou a uvadají. Napadení poznáte z pokroucených listů, hnědých skvrn, ale i pouhým okem sotva viditelných flíčků, které se soustředí zejména na spodní straně listů. Sviluškám nesvědčí vlhkost, proto rostliny pravidelně roste. Klidně si květináč odneste do koupelny, kde jej vlažnou vodou osprchujte. Jakmile rostlinka trochu oschne, proceduru opakujte. Listy můžete osušit hadříkem a ty, které jsou již velmi napadené, bez pardonu odstraňte.

Molice – zákeřný škůdce

Molice si řada nezkušených pěstitelů mylně plete se mšicemi. Jak jsme však již zmínili výše, mšice jsou světle zelené barvy, přičemž molice jsou barvy bílé. Tito okřídlení škůdci se opět živí šťávami z listů rostliny, které následně pokrývají lepkavou medovicí. Molice hodují zejména na spodní straně listů, kde můžeme nalézt různá vývojová stádia škůdců – od larev, až po okřídlené vetřelce, kteří se ihned rozlétávají po okolí. Kromě insekticidů se v boji proti molicím perfektně uplatňuje tečkovaný predátor – slunéčko sedmitečné. Vyzkoušet můžete též domácí postřihy z jaru, octu a horké vody. Mějte ovšem na paměti, že postřik je nutno pravidelně opakovat. Jedna várka totiž zničí pouze živé jedince, nikoli vajíčka nebo larvy.

Stonoženky – kořenoví gurmáni

Tito bezbarví nebo mléčně zabarvení škůdci hodují na kořenech rostliny. Jejich odhalení je proto poměrně obtížné. Listy rostlin napadených stonoženkou začnou okamžitě vadnout. Škůdcům vadí vlhkost, po zalití rostliny tedy bedlivě pozorujte svrchní vrstvu substrátu, zda se zde stonoženky neobjeví. Pokud se tak stane, aplikujte biologický prostředek v práškové formě. Zásyp co 7 dnů opakujte a jeho účinnost podpořte třeba výtažkem z tabáku. Chcete-li mít jistotu, že se stonoženky již neobjeví, sterilizujte hlínu alespoň po dobu 30 minut v troubě předehřáté na 180 stupňů. Ano, tento postup sice nenaplní váš příbytek vůní konvalinek, účinky jsou ovšem v tomto případě takřka 100 %!