Jak začít s vermikompostováním a vyvarovat se nejčastějších problémů?

Vermikompostování dává šanci zužitkovat zbytky z kuchyně i těm, kteří nemohou kompostovat na zahradě. Přináší hned několik benefitů – vyrobíte si kvalitní organické hnojivo, žížalí extrakt a bonusem bude ochočení vlastního stáda žížal. Čtěte dál, pokud se chcete dozvědět, co potřebujete do základů při vermikompostování a na co si dát pozor, aby vás neodradil zápach či mušky.

Když začínáte s vermikompostováním 

Vermikompostér může stát na chodbě, balkoně, v kuchyni, kanceláři nebo garáži či dílně. Důležité je, abyste žížalám zajistili optimální teplotu kolem 20 °C. V zimě tak bude potřeba nepodcenit izolaci a přes léto jej nevystavovat na přímé slunce, aby nedocházelo k vypařování vody a přehřívání.

Nádobu na vermikompostování si můžete i sami vyrobit. Na co pamatovat?

• Na 1 kg kompostovaného bioodpadu týdně potřebujete cca 0,2 m² plochy.
• Žížaly potřebují dostatek vzduchu, proto by nádoba měla být dostatečně prostorná.
• Do stěn nebo dna vyvrtejte otvory pro odvod přebytečné vlhkosti.
• Nádobu nezapomeňte opatřit víkem proti zamezení vysoušení. 

Pokud chcete jednodušší řešení, můžete si koupit designový vermikompostér Urbalive, který se skládá z několika pater a tím umožňuje intenzivnější kompostování.

Perforace pak zajistí odvod přebytečné vody, volný pohyb žížal a provzdušnění.

Chov žížal – nezbytnost při vermikompostování

Je důležité zmínit, že ne všechny druhy žížal jsou schopné rychle a efektivně přeměnit organické zbytky. Nejvhodnějším druhem jsou tak žížaly hnojní, které běžně potkáte na zahradě v kompostu, a pak speciálně vyšlechtěné tzv. kalifornské hybridy. Speciální druh kalifornských žížal se rychle množí a má velmi silný apetit. Dokáže tak zkonzumovat velké množství zbytků a pro vermikompostování je tak nejvhodnější volbou.

Co všechno můžete žížalám do vermikompostéru dát?

• Zbytky ovoce a zeleniny,
• částečně kompostovanou trávu a listí,
• kávovou sedlinu,
• skořápky od vajec rozdrcené na malé kousky.

Do vermikompostéru pak nepatří zbytky masa, kosti a zbytky sýrů.

Aby vás vermikompostování neodradilo hned v začátcích, je důležité žížaly nepřekrmovat. 

S přebytky vyhozeného bioodpadu by vám zbytky jídla mohly začít plesnivět a zapáchat. Žížalám stačí, když je budete krmit jednou za týden.

Důležitý tip: Jídlo nenechte na povrchu. Rukou odhrňte kompost a bioodpad zanechte pod povrchem. 

Jaké problémy s vermikompostérem řeší v začátcích téměř všichni?

1. Zápach – problém číslo 1 vznikající z důvodu, který jsme si vysvětlili výše. Abyste se vyhnuli zapáchajícímu vermikompostéru, nenakládejte žížalám přemíru bioodpadu, který nejsou schopné zpracovat.
2. Mušky – octomilky otravují život mnoha nadšencům vermikompostování. Nebudeme zastírat, že boj s nimi je nesnadnou záležitostí. Pohlídejte si dostatečnou prodyšnost, vyzkoušet můžete i sirupovou past či jiná lepítka. Ze zkušeností ostatních pomáhá i netkaná látka na povrchu kompostu.
3. Úhyn žížal – důležité je dodržet optimální teplotu okolo 20 °C, správnou vhlkost a netrápit žížaly hlady, nebo je naopak nepřekrmovat. Než se vermikompostér rozjede, můžete vlhkost podpořit pokropením. Postupně se vlhkost sama reguluje odčerpáním žížalího extraktu nebo vyložením natrhaného papíru. 
4. Plíseň – obzvlášť v začátcích kontrolujte, zda se na povrchu kompostu netvoří plíseň. Byla by znakem toho, že povrch není prodyšný a žížaly by kvůli tomu mohly rychle uhynout. 

Proč se vyplatí pustit se do vermikompostování?

Zmínili jsme to hned v úvodu, ale vermikompostování vám přinese žížalí čaj – životodárnou tekutinu, která je skvělým hnojivem pro bylinky, pokojové rostliny i zahradu. Na rajčata a papriky působí doslova zázračně. Z vermikompostéru se vylévá přibližně jednou za 3 měsíce a s doporučeným ředěním 1 : 9 můžete žížalí extrakt nalévat rovnou do květináčů.  Přebytky se dají skladovat v tmavém prostředí při chladnějších teplotách nebo zamrazit.

Druhým bonusem je vermikompost, který obsahuje živiny a růstové látky pro rostliny. Příznivě působí na vytváření kořenového systému rostlin a na jejich celkový vývoj. Považuje se jedno z nejúčinnějších organických hnojiv. O dalších domácích hnojivech jsme se rozepsali v jednom z našich předchozích článků.

V neposlední řadě děláte službu planetě. Ve směsném odpadu zabírá bioodpad v České republice průměrně 18 % objemu popelnic. Přitom se dá snadno vrátit do přirozeného koloběhu. 

Máte už zkušenosti s vermikompostováním a disponujete nějakým fíglem, který by se mohl hodit začátečníkům? Nebo se na domácí vermikompost teprve chystáte? Dejte nám vědět do komentářů.