Dešťová, kohoutková, nebo destilovaná: Jaká voda je vhodná na zalévání rostlin?

Stejně jako se my ve svém každodenním životě neobejdeme bez vody, nepřežijí bez ní ani naše rostliny. Řada z nich je přitom přímo závislá na tom, jakou zálivku jim poskytnete.

Každá rostlina má jiné nároky na zavlažování. Jedny milují časté zalévání, jiné vyžadují jen mírnější zálivku. Jako začínající pěstitel možná navíc netušíte, že důležitou roli hraje i tvrdost vody a její minerální složení. 

Chcete mít krásné, zdravé rostliny a těšit se z bohaté úrody? Přečtěte si, jakou vodou zalévat nejen pokojové rostliny. 

Jaká by měla být voda na zalévání rostlin?

U zálivkové vody byste měli sledovat:

• pH
• množství sodíku, vápníku a hořčíku
• množství síranů a chloridů
• množství celkových rozpuštěných látek
• celkovou mineralizaci vody

Zaměřte se také na zmiňovanou tvrdost vody. Čím je voda tvrdší, tím více rozpuštěných solí obsahuje. Pokud jich je na rostliny příliš, omezí příjem živin.

Tvrdost vody si můžete ověřit několika způsoby. Buď se informujte u vodárny nebo obce, anebo využijte osvědčený zahradnický trik. Oroste listy pokojovky a pokud uvidíte kroužky vápníku, vaše voda je polotvrdá. V případě, že zůstanou celé listy bílé, jedná se o tvrdou vodu a budete ji muset změkčit. Jak na to vám prozradíme za chvilku.

Aby se tedy dala voda označit za vhodnou pro zálivku, měla by splňovat několik kritérií:

• pH v oblasti 5,5–6,5, které si můžete zkontrolovat skrze pH metr,
• koncentrace rozpuštěných látek do 1200 mg/l, kterou vám ukáže EC metr,
• množství chloridů do 400 mg/l, hodnotu můžete sledovat pomocí speciálních testů, které se používají na kontrolu vody v bazénech,
• nebo množství železa do 100 mg/l, na jehož kontrolu existují speciální testy v obchodech s akvaristickými potřebami.

Voda, která neodpovídá těmto hodnotám, není vhodná na zalévání, protože zasoluje půdu a nedělá rostlinám dobře.

V neposlední řadě si dejte pozor ale i na teplotu vody, kterou budete rostliny zalévat. Platí to primárně pro vodu ze studně, která bývá velmi studená, což rostlinky nerady. Na zálivku je ideální vlažná voda.

Jak změkčit vodu na zalévání?

Složení vody i její tvrdost dokáže změnit důkladné převaření. Po tomto procesu je ale nutné nechat vodu temperovat při pokojové teplotě na místě, kam nedopadají přímé sluneční paprsky. 

Změkčování vody lze provést také pomocí sáčku s rašelinou, kdy ho vhoďte na 1–2 dny do nádoby s vodou.

Další metodu představuje reverzní osmóza. Pokud odstraníte všechny nečistoty z vody pomocí osmózy, je hodnota EC (ukazuje koncentraci živin v živném roztoku) na nule. Voda je tak vlastně destilovaná a rozhodně ne moc vhodná pro pěstování – kvůli nedostatku vápníku a hořčíku. Řešením je přidat do vody přípravek Calmag v množství 0,1–0,5 ml na litr. Ideální voda pro zálivku má před podáním živin EC mezi 0,4–0,7. Až dosáhnete EC 0,45, obohaťte zálivku o hnojiva.

Koncentraci živin v živném roztoku si můžete ověřit pomocí EC metru.

Jaká voda na zalévání je ta nejlepší? Dešťovka

Všeobecně se za nejlepší vodu na zalévání rostlin považuje voda dešťová, protože je nejpřirozenější. Obsahuje minimální množství minerálů a solí, nemá v sobě žádné chemikálie, které by mohly rostliny poškodit, a její pH se pohybuje v rozmezí 4,4–6,5.

Dešťová voda je navíc měkká a nemá tudíž negativní vliv na pH rostlin. Mnoho z vás jistě potěší i fakt, že je dostupná téměř zdarma. Stačí si pořídit sud nebo jinou nádrž (třeba i podzemní), do které budete vodu zachytávat. Dešťovku se doporučuje začít schraňovat ale až zhruba po půl hodině intenzivního deště, kdy dojde ke spláchnutí většiny škodlivin a prachu, které se například na střeše nebo v okapu usadili.

Nádrž s vodou pak nezapomínejte zakrývat, abyste zamezili tomu, že budou ve vodě žít organismy, které mohou způsobit její zahnívání. Díky víku také přispějete k ochraně vody před nečistotami.

Kohoutková voda na květiny jedině odstátá

Kohoutková voda bývá v porovnání s dešťovou tvrdší a také obsahuje chlor, který rostlinám škodí. Pokud nemáte jinou možnost a potřebujete (nebo chcete) vodou z vodovodního řadu rostliny zalévat, nechte ji před použitím alespoň 24 hodin odstát.

Je voda z bazénu vhodná na zalévání?

Napustili jste si na léto na zahradě bazén a říkáte si, jestli lze zalévat vodou z bazénu trávník nebo rostliny? Odpověď zní ano, ALE! Vodu je potřeba přestat včas chlorovat a nechat chlor co nejvíce (ideálně úplně) vyprchat. Abyste mohli použít bazénovou vodu na zalévání, nechte ji odstát alespoň 14 dní.

Může být použita voda z vířivky na zalévání?

Podobně jako v případě bazénu, můžete vodu z vířivky použít jen v případě, že jste z vody nechali vypařit veškerý zbytkový chlor. Zalévání chlorovanou vodou výrazně nedoporučujeme, protože tím uškodíte nejen rostlinám, ale i živočichům žijícím v půdě. Stejně tak není vhodné ani zalévání slanou vodou, která rostliny spálí.

Mýdlová voda na zalévání – ano, nebo ne?

Někteří z vás možná rádi utíkají na víkend nebo na léto na chatu, kde chcete šetřit vodu. Pokud mýdlovou vodu z mytí nádobí nebo praní jednou za čas vylijete do trávy, s největší pravděpodobností se jí nic nestane. Rozhodně ale nepoužívejte mýdlovou vodu jako pravidelnou zálivku své jedlé zahrady.

A když už jsme u toho praní, často se ptáte také na vhodnost vody ze sušičky. Takovou vodou zalévejte jen v případě, že používáte výhradně ekologické prací prostředky. 

Můžete zalévat kytky destilovanou vodou?

Destilované vody dosáhnete jejím převařením a následnou kondenzací par. Taková voda sice neobsahuje nečistoty a nehromadí toxické látky, ale zároveň nenese ani žádné živiny, které rostliny vyžadují. Destilovanou vodou tudíž můžete květiny zalévat, ale protože neobsahuje živiny, je to zbytečné.

Víte, co je to šedá voda?

Za označením šedá voda se skrývají splaškové odpadní vody, které neobsahují fekálie a moč. Zpravidla odtékají z umyvadel, van, sprch a dřezů.

Pro zalévání zahrady můžete šedou vodu využít ve chvíli, kdy projde domácí čistírnou odpadních vod. Taková domácí čistička sice něco stojí, ale v konečném důsledku vám může ušetřit finance, které byste jinak zaplatili za klasickou pitnou vodu z kohoutku.

Tipy od Speciálního Zahradnictví: Rýžová voda a voda z těstovin či brambor

Rýži, brambory a špagety vaří doma snad každý. Málokdo už ale ví, že rýžovou vodu, vodu z těstovin nebo z brambor lze efektivně využít i na kytky.

Rýžová voda je bohatá na vitamíny a minerály, ale abyste s ní mohli zalévat, nesmí obsahovat sůl. Po uvaření rýže nechte vodu vychladnout na pokojovou teplotu a teprve poté se pusťte do zálivky.

Voda z brambor je zase chudá na vápník a taktéž obsahuje cenné živiny, které rostliny ocení. Stejně tak ale nesmí být při zálivce slaná a horká.

Při vaření těstovin se do vody vyloučí řada mikroživin jako fosforu, dusíku, vápníku, ale i železa a vitamínu B. Tyto živiny podpoří zdravý růst vašich rostlin a také jejich sílu. K zálivce doporučujeme použít především vodu z vaječných těstovin.