Poznejte vývojová stádia rostliny

Osvěžte si znalosti ze školních let a pojďte se s námi podívat, jaká existují vývojová stádia rostlin. Jednotlivé termíny se vám budou v pěstování hodit.

Od zárodku až po odumření

Existují 4 základní fáze vývoje rostlin, které na sebe vzájemně navazují a odlišují se. Můžete je pozorovat u každé rostliny, jejích orgánů, pletiv i buněk.

1. Zárodečná fáze (embryonální)

Během této fáze začíná dělení buněk v rostlině a vytváří se pletivo, které je základem budoucí rostliny.

2. Vegetativní fáze = fáze růstu

Během růstu rostlinám přibývá hmotnost či velikost, což je spojené s fyziologickými pochody v buňkách. Celkový růst je tedy důsledkem růstu buněk, jejich dělení a zvětšování.

Tato fáze začíná vyklíčením semene a pokračuje až k úplnému vyvinutí rostlinných orgánů (listů, stonků atp.). Během této fáze se rostliny mohou rozmnožovat pouze nepohlavně, tedy klonováním (řízkováním).

Fáze růstu se dále dělí na 3 oddíly:
1. Embryonální stádium – dochází k intenzivnímu dělení buněk a nárůstu cytoplazmy. Probíhají při klíčení anebo v místech, kde dojde k poranění rostliny (při zaštípnutí nebo uříznutí klonu).

2. Prodlužovací (elongační) fáze – buňky se nedělí, pouze se zvětšují, dochází ke spojování vakuol, které se plní buněčnou šťávou. Tato fáze je kratší než embryonální stádium a má velké požadavky na příjem vody.

3. Rozlišovací (diferenciační) fáze – buňky se začínají rozdělovat na různé typy, zastávající specifické funkce. Je už možné rozlišit konečný tvar a velikost buněk. Dokážeme tedy poznat listy, větvičky atp. Tato fáze probíhá společně s předchozíma dvěma.

Na růst rostlin má vliv několik vnějších i vnitřních faktorů.

Vnější faktory růstu:

• Světlo – nedostatek světla znemožňuje fotosyntézu a rostlinám se nedostávají živiny ani energie.
• Teplo – Každá rostlina má teplotní optimum, při kterém roste nejrychleji. Většinou se pohybuje od 5 do 40 °C.
• Voda – Dostatek vody zajišťuje minerální výživu, která příznivě ovlivňuje růst.

Vnitřní faktory jsou zejména rostlinné hormony (fytohormony), které se rozdělují na ty, které povzbuzují růst (aktivátory) a ty, které růst zpomalují (inhibitory). Jedná se o organické sloučeniny – peptidy a steroidy, které se vytvářejí ve speciálních pletivech, odkud jsou dodávány do všech částí těla rostliny.

Aktivátory (stimulátory)

• Auxiny – podporují prodlužovací růst buněk, zakládání adventivních kořenů a dělení kambia.
• Gibereliny – zvyšují dělení buněk a podporují klíčení semen.
• Cytokininy – urychlují buněčné dělení, zakládání a růst pupenů.

Inhibitory

• Kyselina abscisová – navozuje období klidu, tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus. Tvoří se ve spících pupenech, semenech a hlízách.
• Ethylen – omezuje růst kořenů a jejich prodlužování. Urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem).

3. Dospívání = fáze květu

Vznikají reprodukční orgány a dochází k vegetativnímu i pohlavnímu rozmnožování, vytváří se květy. Dospělosti dosáhne rostlina ve chvíli, kdy jsou její pohlavní orgány plně zralé.

4. Stárnutí

Orgány rostliny postupně odumírají, začínají převládat degenerativní procesy a rozmnožování je zastaveno. Tato fáze končí úplným odumřením
rostliny.

Životní cyklus označuje délku trvání života rostliny od jejího vzniku až po odumření, jak jsme si popsali v předchozích bodech. Podle délky životního cyklu dělíme rostliny na jednoleté, dvouleté a vytrvalé.