606 522 314 info@specialnizahradnictvi.cz
Asset 9

Jak připravit ten nejlepší substrát pro vaše pěstování

Pěstování v substrátu je základní dovednost, kterou by si měl osvojit každý, kdo chce pěstovat zdravé a silné rostliny, případně sklízet bohatou úrodu. Každá rostlina ovšem potřebuje něco jiného, a tak se i příprava substrátu musí přizpůsobit tomu, co a proč hodláte pěstovat.

Předem připravený, nebo vlastní?

Před přípravou vlastního pěstebního substrátu je třeba si zodpovědně položit otázku, zda se nám nevyplatí koupit si již nějaký namíchaný, který je vyzkoušený na rostlinný druh, který jsme si pro pěstování vybrali. Pokud pěstujeme v malém množství květináčů a vystačí nám substrát raselinado objemu 50 litrů, pak bychom neměli s nákupem otálet, protože v tak malém objemu nemá míchání vlastního substrátu příliš velký význam.

Saláty nebo rajčata?

Pokud potřebujeme substrátu víc, třeba pro pěstování ve více velkých květináčích nebo na záhonu, můžeme si substrát připravit sami. Nejprve si musíme uvědomit, co naše rostliny potřebují. Většina rostlin pěstovaných doma, na zahrádce či pod umělým osvětlením ocení lehkou, dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Různé druhy ovšem mohou potřebovat různé živiny. Rostliny pěstované pro zelenou hmotu, jako jsou špenát, saláty, zelí a další, potřebují především dusíkaté látky a vystačí si s menším množstvím draslíku a fosforu. Naopak rostliny pěstované na plod, jako jsou rajčata, papriky, jahody a jiné, spotřebují méně dusíku, ale více fosforu a draslíku. Zjednodušeně lze říci, že ve fázi růstu zelené hmoty je zapotřebí nejvíce dusík a ve fázi tvorby květu (od chvíle, kdy rostlina začne kvést) a plodu fosfor a draslík.

Namíchejte si

V našich zeměpisných šířkách se pěstební substráty nejčastěji skládají z humusu, rašeliny, zeminy, písku a perlitu. Pro další obohacení guanoživinami se někdy používají kompostované rostliny, trus ptáků a netopýrů nebo speciální výtažky z ryb. V některých substrátech najdeme i mykorhizní houby, které se uchytí na kořenech rostlin, chrání je a žijí s nimi ve vzájemné symbióze. Při míchání vlastního substrátu můžeme použít všechny zmíněné složky, podle toho, jakou kombinaci živin potřebujeme, dle následujícího návodu.

  • Rašelina – obsahuje vyvážené množství dusíku, fosforu i draslíku a odlehčuje půdu. Měla by být zastoupena v množství 30-60 %.
  • Humus nebo kompost – obsahuje také NPK, přičemž dusíku a fosforu je zhruba o polovinu více, nežli draslíku. Humus je těžší a hutnější nežli rašelina a mělo by ho být maximálně 30 %. Pokud bychom použili humus společně s rašelinou, neměl by podíl těchto dvou komponent být vyšší než 50 % substrátu.
  • Guáno – obsahuje vyšší podíl fosforu a draslíku a používá se jako hnojivo v podobě tablet nebo tekutiny. Použijte dle návodu.
  • Zemina – klasická zemina by měla tvořit zhruba 40-60 % substrátu.
  • Perlit nebo písek – lepší je perlit a pomůže odlehčit substrát a zachovat ho vzdušný, aby ke kořenům mohl vzduch.

Tak co, vyzkoušíte si namíchat vlastní substrát? Pokud se na to necítíte, snadno si vyberete z bohaté nabídky v našem e-shopu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *